Stárnou také zuby? Zuby a senioři
Stejně jako celé tělo, stárnou samozřejmě i naše zuby. Ba co hůře, oproti většině částí našeho těla, které jsou schopné určitého stupně regenerace, je u tvrdých zubních tkání regenerace velice omezená. Jak jednou dostaneme zuby do vínku, tak už z nich celý život jen a jen ubývá. Zčásti se tak děje přirozeně a jen umocněně tehdy, pokud se k tomu přirozenému opotřebení přidají nějaká onemocnění tvrdých zubních tkání či dásní z důvodů špatné péče, neuvážlivého stravování či nějakého celkového onemocnění. Vlastně dostaneme jen jednou v životě na zkoušku jednu sadu mléčných zubů a ty stálé už mají jen jeden život, bez šance být po své ztrátě nahrazeny jako u žraloků. Tak, jak náš chrup stíhají rány osudu, tak ubývá naší skloviny či zuboviny.
Přirozené procesy opotřebení zubů při kousání potravy způsobují postupné oploštění a zaoblení všech hran a hrbolků zadních zubů a zkracují i hrany řezáků a špičáků. Opotřebení může být vystupňováno u lidí s masivními čelistmi a mohutnými svaly nebo vlivem zvláštního postavení čelistí vůči sobě a také, když v našem jídelníčku převažuje tuhá, rostlinná strava. V dnešní době ale můžeme pozorovat také nadměrné poškození zubů vlivem denního či nočního skřípání zubů, stejně jako dramatické opotřebení při poruchách příjmu potravy při bulimii či mentální anorexii nebo při požívání nadměrného množství energetických nápojů a kyselých ovocných šťáv. Zubní tkáně ale nejčastěji destruují zubní kazy při špatné hygieně. Avšak ke ztrátě zubních tkání na krčcích zubů často přispívá také používání příliš tvrdých či elektrických kartáčků či příliš časté a intenzivní zubní hygieny. I to bohužel patří k významným faktorům, které nás připravují o zubní tkáně. Zubní hygiena samozřejmě musí být pečlivá, ale stále musí být co nejšetrnější a smysluplně rozložená na všechny plošky našich zubů.
Dáseň okolo zubů a kost čelistí jsou přece jen na rozdíl od tvrdých zubních tkání obdařeny jistou vyšší schopností obnovy, ale vše má své meze. Věkem nám množství dásně a kosti ubývá přirozeně, a tak se nám zvětšují mezizubní prostory. Tuto rychlost ztráty nejčastěji umocňuje proces paradontózy jako následek dlouhodobého zánětu dásní ze špatného čistění zubů, kvůli kterému ustupuje kost kotvící zuby v čelistech, a potom již také zmiňované agresivní čistění tvrdými kartáčky, které může vést ke vzniku obnažených a na chlad bolestivých zubních krčků. Oba způsoby se při tom často doplňují, a zvyšují tak riziko ztráty našeho chrupu. No a neopomenutelným faktorem, který nás, nutno říci většinou s dobrým úmyslem, připravuje o zubní tkáně a mnohdy o celé zuby, je zubní lékař se svou vrtačkou, kleštěmi a kdo ví s jakými dalšími nástroji.
Zachování zubů vyžaduje mnohdy snesení části tkáně, aby lékař vyndal z nemocného zubu nerv, dostal se ke kazivému ložisku a zhotovil plombu, ochránil zub korunkou či obrousil zuby, aby mohl mezeru po chybějícím pilíři překlenout můstkem. S tím, jak se s věkem přidávají zdravotní problémy, omezuje se zručnost pacientů a zvětšují se rozsahy zhotovených prací, se rychlost destrukce našeho chrupu zrychluje, v krajním případě až mnohdy k celkové protéze.
I když už ale naše zuby prošly složitou historií, vždy má cenu zlepšit péči o ně, neboť i s jedním zubem je život snadnější než zcela bez zubů. Přes zvyšující se technické možnosti zubní implantologie není nic schopno nahradit vlastní zuby, které jsme dostali do vínku. Samozřejmé je, že úprava péče u chrupu, který je již postižený paradentózou a dalšími ztrátami zubních tkání je výrazně obtížnější než u chrupu mladého, ale senioři většinou patří k velmi motivovaným pacientům právě proto, že si uvědomují neblahost stavu, kdy přicházejí nenávratně o svůj chrup. Jejich výhodou je také to, že mají často zdaleka méně výživových zlozvyků než mladá generace, ve smyslu konzumace sladkého pití, a mnozí mladí jsou tak ztrátou chrupu ohroženi více než seniorní generace. Zubní hygiena u seniorů je komplikovaná přítomností velkých mezizubních prostorů, pokročilou paradentózu a množstvím různě kvalitních zubních rekonstrukcí, a musí být tedy systematicky koordinována a přizpůsobena i například snížené manuální zručnosti starších pacientů a jejich zdravotnímu stavu. V některých případech je dobré si pomoci léčebnými přípravky s fluoridy, se znecitlivujícími a protizánětlivými složkami, anebo přípravky nahrazujícími sníženou tvorbu slin a omezující vysychání povrchů zubů či sliznic. Přes všechna úskalí patří mnozí senioři k těm nejmotivovanějším pacientům, kteří zapracovávají léčebná doporučení ohledně zubní hygieny nejrychleji a nejpečlivěji. Nastavují tak vysokou laťku mladším pacientům, kteří si mnohdy ještě nepřipouštějí, jak cennou hodnotu ztrácejí nedostatečnou péčí o svůj chrup a těžko hledají motivaci k dodržování pečlivé a pravidelné zubní hygieny.
MUDr. Libor Zdařil,
odborný garant projektu Republika bez kazu