Republika bez kazu

dentist-1

Zdravé zuby mají hodnotu luxusního auta

Zanedbávání pravidelné péče o chrup může být ve svých důsledcích velmi nákladné z finančního i časového hlediska. Ti, kteří podceňují ústní hygienu, se vystavují riziku stomatologických zákroků, jež jsou nejen nepříjemné, ale mohou být také značně drahé. Dlouhodobě zanedbávaná péče může „lajdáky“ stát tolik peněz, za které by si mohli pořídit luxusní auto. Na tuto skutečnost upozorňuje také stomatoložka a iniciátorka projektu Dětský úsměv MUDr. Hana Zallmannová, která již řadu let široké veřejnosti vysvětluje, proč je prevence tak důležitá.

Široká veřejnost vás z médií zná jako lékaře poukazujícího na akutní potřebu preventivní péče o ústní dutinu. Neměla jste občas pocit, že bojujete s větrnými mlýny a vašemu hlasu nikdo nenaslouchá?

Jsem přesvědčená, že je naše velká škoda, že možnosti prevence nevyužíváme ani zdaleka tak, jak bychom mohli. Z výsledků, kterých dosáhli například ve Švýcarsku, vyplývá, že se zavedením dlouhodobého plánu prevence podařilo snížit kazivost v různých věkových kategoriích o 80 až 90 %. Úspora je veliká. Nám chybí právě ta dlouhodobá strategie. Těžko se mi chápe, že Ministerstvo zdravotnictví a zdravotní pojišťovny dosud tyto skutečnosti ignorují.

Jak je možné, že preventivní péče o ústní dutinu byla u nás celá desetiletí zanedbávána? Dědictví komunismu? Ale proč už dávno nedošlo k nápravě?

Opakovaně jsem se setkala s tím, že politiky při rozhodování vůbec nezajímá názor odborníků na různá témata. Pravděpodobně zde hraje roli i skutečnost, že po zavedení účinných preventivních opatření se jejich efekt nedostaví okamžitě, respektive během jednoho volebního období.

Jak byste srovnala aktuální úroveň preventivní péče o ústní dutinu v ČR a dalších evropských zemích? Mají programy zaměřené na péči o chrup větší institucionální podporu v zahraničí než v České republice?

Úroveň naší preventivní péče o ústní dutinu považuji v porovnání s vyspělými evropskými zeměmi za mizernou. V severských státech, Švýcarsku, Německu i Rakousku státní instituce i pojišťovny před lety pochopily, že zanedbávání preventivní péče vychází ve svém důsledku velmi draho a že investice do kvalitní prevence se v dlouhodobém horizontu mnohonásobně vrátí. Projevilo se to především zavedením preventivních programů pro děti. Důkazem, že význam prevence pochopily například německé zdravotní pojišťovny, je fakt, že dětem proplácejí kromě pravidelných kontrol u stomatologa také dvakrát ročně návštěvu ordinace dentální hygieny. Umějí počítat, a tak dobře vědí, že finanční úspora je značná. 

Pokud bychom chtěli zvednout úroveň preventivní péče o ústní dutinu v ČR, jaké programy a podporu byste navrhovala? Jaké profese, orgány či instituce by se do programu měly zapojit?

Navrhovala bych opatření, která se jinde osvědčila a vedla k úspěchu. Nemusíme zavádět nic neprozkoumaného. Klíčovou roli by měl hrát celoplošný preventivní program pro mateřské a základní školy. K tomu je potřeba podpora Ministerstev zdravotnictví a školství. Opatření by podle mého názoru logicky měla zajímat zdravotní pojišťovny. Podstatné je vytvoření dlouhodobého plánu, který dosud chybí.

Zapojila byste do přípravného týmu osvětového programu také psychology? Dospělou českou populaci je možná zapotřebí pořádně vyděsit a varovat před neblahými následky zanedbané péče o chrup…?

Nemyslím si, že česká dospělá populace je jiná než populace v jiných státech. Je potřeba jasně a srozumitelně vysvětlit důsledky zanedbání péče. Situaci neulehčuje systém zdravotního pojištění stomatologické péče. Motivace je určitě snazší, pokud si pacient, který péči zanedbává, hradí ošetření sám. Dovolím si vypůjčit slogan “Nečistíš, zaplatíš“.

Jak byste vy sama motivovala dospělé spoluobčany ke svědomitější péči o chrup?

Čištění zubů není extra zábavná činnost – tak to vnímám i já sama. Zuby si čistím, protože dobře vím, k jakým důsledkům by to jinak vedlo. Při motivaci pacientů se mi velmi osvědčuje používat fotografie pořízené během vyšetření. Faktem je, že zdravé zuby mají hodnotu luxusního auta. Ten, kdo se o zuby stará, si může za našetřené peníze jednou pořídit auto. Ten, který péči o zuby zanedbává, si na stará kolena za stejné peníze místo auta pořizuje nové zuby.

Určitě mi dáte za pravdu v tom, že nápravy aktuálního stavu lze z dlouhodobého hlediska docílit především edukací mladé generace. Vy sama jste se podílela na vytvoření projektu Dětský úsměv, který oslovuje naše nejmenší. Mohla byste o něm říci něco bližšího?

Dětský úsměv navazuje na velmi úspěšný švýcarský preventivní program, který má dlouhou tradici. Cílem je vést děti k převzetí odpovědnosti za vlastní – nejenom zubní – zdraví. Děti zapojené do Dětského úsměvu mají během školního roku šest lekcí s lektorkou. Součástí každé lekce je nácvik čištění zubů. Za podstatné považujeme dětem jasně a srozumitelně vysvětlovat důsledky zanedbání péče. Děti se kromě toho dozvědí například i to, jak postupovat při úrazech zubů tak, aby jeho následky maximálně zmírnily.

Zkusme se na závěr naladit trochu optimisticky. Aktuální stav není ideální, ale situace se snad zlepšuje. Potvrzují to nějaké dostupné statistiky?

Ráda bych nějaké dostupné statistiky kazivosti v ČR citovala, ale problém je v tom, že žádné k dispozici nemáme. Poslední statistika, o které vím, je z roku 2008. Průzkum, ze kterého by vyplynulo, že se u nás situace zlepšuje, bych samozřejmě uvítala. Ve své praxi se bohužel stále setkávám s dětskými pacienty, kteří mají chrup ve stavu, kdy je řešením pouze ošetření v celkové anestezii. Každá taková situace mě vždy znovu motivuje k předsevzetí boj nevzdávat.

Veronika Dufková

DALŠÍ ČLÁNEK/TÉMA

Jaké jsou nejčastější chyby v péči o ústní dutinu u dětí a dospělých?

Nebojme se fluoridů v zubních pastách

Zdravé zuby mají hodnotu luxusního auta

Správná péče o chrup je důležitá v každém věku