Studentky dentální hygieny šíří poznatky o prevenci zubního kazu a onemocnění dásní nad rámec svých studijních povinností

Stalo se již tradicí, že vybraní studenti oboru dentální hygiena na VOŠZ Karlovarská v Plzni aktivně šíří informace o prevenci zubního kazu a onemocnění dásní, a to nad rámec svých obvyklých studijních povinností. Nejen děti v mateřských školách se od studentů učí, jak se starat o své zuby, ale informace putují i k mladým dospělým – studentům dalších oborů na stejné vyšší odborné škole, kterými jsou například budoucí farmaceutičtí asistenti, nutriční terapeuti či sociální pracovníci. I oni v budoucnu budou moci využít poznatků ohledně prevence onemocnění ústní dutiny a šířit užitečné informace dál – směrem k široké veřejnosti.

Obor Diplomovaná dentální hygienistka na SZŠ a VOŠZ v Plzni

Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická v Plzni je největší západočeskou školou tohoto typu s dlouholetou tradicí. Obor Diplomovaná dentální hygienistka byl na SZŠ a VOŠZ v Plzni otevřen ve školním roce 2011/2012 a od té doby se noví uchazeči přijímají každým druhým rokem. Zpočátku bylo do prvního ročníku přijímáno patnáct studentů, od roku 2019 se počet nově přijatých studentů zvýšil na dvacet.

V roce 2015 byla v budově školy pro výuku dentálních hygienistek zřízena odborná učebna, která disponuje čtyřmi kompletně vybavenými stomatologickými soupravami. Výuka praktických cvičení byla tehdy z Kliniky stomatologie FN Plzeň přesunuta do naší školy. Od té doby v odborné učebně dentální hygieny probíhá veškerá výuka praktických cvičení předmětů orální hygiena, provoz ordinace dentální hygienistky, preventivní zubní lékařství a parodontologie.

Na parodontologické oddělení a do ordinace dentální hygieny Kliniky stomatologie FN mají studenti možnost i nadále docházet v rámci výkonu průběžné a souvislé odborné praxe. Podpora ze strany fakultní nemocnice se od počátku existence oboru DDH rovněž projevuje četným zastoupením lékařů a dentálních hygienistek podílejících se na výuce našich studentů. Realizace odborných praxí našich studentek ve FN je v současné době omezena z důvodu epidemie COVID-19, v opětovné pokračování plnohodnotné spolupráce věříme po zlepšení epidemické situace.

V říjnu tohoto školního roku proběhla na naší škole přednáška studentek 3. ročníku oboru DDH Karolíny Šabatové a Mariky Šarovcové u příležitosti jednání Klubu ředitelů středních škol města Plzně. Druhá edukační prezentace pro studenty 1. a 2. ročníku oboru Diplomovaný farmaceutický asistent se uskutečnila v prosinci. Obě přednášky měly (v modifikované formě s ohledem na cílovou skupinu) stěžejní téma „Zubní pasty – jejich účel a složení“.

Mgr. Dana Kovtunová,

vyučující SZŠ a VOŠZ Plzeň

Studentka Karolína Šabatová by se ráda podělila s ostatními návštěvníky webu Republika bez kazu o informace zaměřené na složení zubních past, a tak pro nás připravila souhrn nejzajímavějších poznatků ze své přednášky:

Zubní pasty – jejich účel a složení

Důležitost dentálních přípravků pro správnou péči o dutinu ústní

Dentální přípravky jsou nedílnou součástí denní rutiny většiny z nás. Byť se pohled na jejich důležitost ve stomatologii značně liší, nelze opomenout výhody, které přináší například používání zubní pasty. Ať už se jedná o zkrácení doby čištění, uvolňování důležitých minerálů do zubů či pouhý požitek ze svěžího dechu. Klady užívání pasty v mnohém předčí zápory. I přesto, že zubní pasty nemohou nahradit nezbytně důležitou funkci zubního kartáčku a pomůcek pro mezizubní čistění, při správné indikaci mohou pacientovi přinést úlevu například od citlivosti odhalených krčků, zajistit snížení krvácivosti dásní či redukci bakterií v ústní dutině.

Čemu napomáhají zubní pasty

Díky abrazivním složkám zubní pasta spolu s kartáčkem napomáhá k mechanickému odstranění zubního povlaku, nežádoucího zbarvení a nečistot. Též je důležitým nosičem aktivních látek, jako jsou například fluoridy, které nám chrup remineralizují. Někdy dokonce obsahují látky, které omezují růst bakterií v zubním plaku. Zubní pasty dále obsahují celou řadu deodoračních prvků, které nám pomáhají zlepšit požitek z čištění a uchovávat svěžest z úst.

Složení zubních past

Složení zubních past může vypadat dosti komplikovaně, ale jednotlivé složky jsou pečlivě zkoumány a vybírány tak, aby byly bezpečné a přinášely užitek. V dnešní době už mnohé víme. Známe složky, které si navzájem méně či více prospívají a které se vzájemně podporují. Mezi základní složky zubních past patří voda a další ingredience jako jsou barviva, pojidla a sladidla. Další nedílnou součástí past v tubě jsou zvlhčovadla, která brání vysychání přípravku. Nejčastěji užívaným zvlhčovadlem je sorbitol. Důležitým pomocníkem, který díky své hrubosti šetrně odstraňuje zbarvení a nečistoty ze zubů a zároveň nám upravuje konzistenci pasty, jsou abrazivní složky. V zubních pastách se nejčastěji vyskytují hydratovaná silika, calcium pyrofosfát, uhličitan vápenatý apod. V pastách s označením „whitening“ bývá užívána alumina (Al₂O₃). Abrazivní složka může být v zubních pastách zastoupena jak v malém, tak i nezanedbatelném množství, a to podílem 25 – 60 % obsahu pasty. Opomenout bychom neměli aktivní látky, které sice tvoří malou část zubních past, ale přinášejí žádané benefity – prevenci zubního kazu, problémů dásní, řešení bolesti citlivých zubů či poškození skloviny při konzumaci kyselých nápojů. Dochucovadla pak dodají pastě její nezaměnitelnou chuť.

Které složky se vzájemně nepodporují

Jako studentka dentální hygieny se věnuji složení výrobků pro ústní hygienu proto, abych uměla v budoucnu co nejlépe poradit svým pacientům s jejich výběrem. Ústní pasty se pyšní celou řadou chemických vzorců a reakcí. Obsahují důležité složky, které se spolu vzájemně kombinují, a my tak získáváme kompletní produkty, které můžeme bez obav nabídnout našim pacientům. Bez odborných znalostí lidí z laboratoře by to však takto jednoduché nebylo. V některých ojedinělých případech je potřeba vybírat pečlivě, dokonce je lepší některé přípravky nekombinovat. Příkladem je běžně užívané pěnidlo sodium lauryl sulfát (SLS), které svým působením výrazně snižuje účinnost látky chlorhexidin. V tomto případě je nutné pěnidlo nahradit látkou jiného původu, nejčastěji látkou cocamidopropyl betain (CAPB). Jedná se o povrchově aktivní látku, která je běžně užívána v kosmetice. Látka nevytváří velké množství pěny, které by dezinfekční látce bránilo ve správnosti působení. Dokonce i sloučeniny, ze kterých pochází fluoridové ionty důležité pro prevenci zubního kazu, se v zubních pastách liší. Velmi běžný je fluorid sodný. Někdy se používá monofluorofosforečnan sodný, který k uvolnění iontů potřebuje vodní prostředí. Z tohoto důvodu je důležité zubní kartáček před nanesením zubní pasty důkladně namočit. Díky pěnidlu SLS se poté fluoridové ionty dostanou do všech zákoutí zubů. Dalšími fluoridovými sloučeninami jsou např. fluorid cínatý či aminfluorid, jehož uhlovodíková molekula obsahuje hydrofilní a zároveň hydrofobní část. Hydrofilní částí se uchytí na povrchu zubu a vytváří ochrannou vrstvu. Hydrofobní část se nachází na povrchu molekuly a po dobu nezbytně nutnou odpuzuje vodu, aby se fluoridy měly možnost co nejvíce vstřebat, než se molekula vyplaví.

Nahrazovaná složka zubních past

Vývoj zubních past jde neustále vpřed a různé složky se obměňují dle nejnovějších výzkumů a trendů. V současné době se mnoho výrobců snaží ze svých past odstranit barvivo oxid titaničitý, známé také pod názvem titanová běloba (TiO₂). Jedná se o barvivo, které je běžně užíváno v kosmetice i potravinářství. V souladu s nejnovějšími doporučeními se někteří výrobci rozhodují pro co nejjednodušší složení svých výrobků, které jsou v podobě čirého gelu.