Který zubní kartáček je ten správný?
Máme ho téměř všichni doma. Obchody jsou jich plné různých tvarů, barev, rukojetí, bizarně propletených štětin a téměř kosmických futuristických tvarů. Některé mají dokonce reklamu, že je doporučují čtyři z pěti zubních lékařů. Tak jaký si koupit?
S kartáčkem by se nám mělo především příjemně zacházet. Ideální je podívat se na výběr kartáčku z pohledu trojice vlastností, kterými jsou šetrnost, účinnost a přijatelnost. Aby byl zubní kartáček účinný, měl by mít dobře do ruky padnoucí rukojeť podle velikosti ruky pacienta a rukojeť by rozhodně neměla být pružná, ale pevná, aby poskytovala dobrou kontrolu kartáčku při čištění. Z hlediska účinnosti je důležitá především tvrdost štětin, a je logické, že čím tvrdší jsou, tím účinnější je kartáček. Bohužel jde ale tato tvrdost proti druhé podmínce, kterou by měl kartáček splňovat, a tou je šetrnost. Ukazuje se, že řídké kartáčky, které dohánějí řídkost tvrdostí štětin, mohou při velkém tlaku dlouhodobě zuby a okolní tkáně značně poškozovat. V praxi se tedy ukazuje, že výhodnější je používat kartáčky co nejměkčí a zároveň nejhustší. Jejich štětiny by měly být vyrobeny z kvalitních syntetických vláken s pečlivě zaoblenými konci z výroby. Z logiky věci v rámci hledání co nejúčinnějšího kartáčku by se zdálo, že je výhodné mít co největší hlavu kartáčku, která obsáhne co nejdelší prostor. Opak je ale pravdou a v praxi spíše dáváme přednost kartáčkům s menší pracovní částí a rovným zástřihem štětin, protože se s nimi v ústech mnohem lépe manipuluje i na obtížně dostupných místech, které kartáček s velkou pracovní částí není schopen pro svou velikost vyčistit. Zvláštní důraz na příjemnost při čištění je kladen zejména na kartáček dětský. Aby děti neodradil od čištění, měl by být skutečně co nejměkčí, i za cenu toho, že to bude na úkor jeho účinnosti.
Samozřejmě, že dobrý kartáček je polovina úspěchu, ale tak jako Ferrari ještě nedělá dobrého řidiče, tak se dá špatně čistit i s nejlepším kartáčkem. Zcela zásadní je správná technika, protože i s měkkým kartáčkem lze při nešetrném zacházení poškodit zuby. Častou otázkou je, jak často mám kartáček měnit. Někteří kolegové doporučují měnit kartáček při roztřepení, ale při správné technice by se kartáček vůbec roztřepit neměl, a je proto lépe kartáček měnit z hygienických důvodů po zhruba dvou měsících, bez ohledu na to, zda je či není roztřepený.
Dnešní přetechnologizovaný svět přináší v konkurenci mezizubního kartáčku i různé kartáčky elektrické, které se stávají oblíbenými dárky. Nejčastějšími typy jsou buď kartáčky na rotační bázi či kartáčky s ultrazvukovou vibrací hlavy, tzv. sonické. Jedná se samozřejmě o vymoženosti s mnohem větší účinností a s vyšší přijatelností oproti mechanickému kartáčku. S jejich efektivitou ale úměrně roste jejich nešetrnost, zejména při chybném používání. Je důležité tedy jejich používání dobře konzultovat se zubními profesionály tak, aby nám díky 3D kartáčku nevznikl na zubech 3D defekt a citlivé krčky nebo ústup dásně.
Z pohledu ideální manipulace je naprosto bezkonkurenční používání jednosvazkového kartáčku neboli solo kartáčku. Pro časovou náročnost a náročnost na správnou techniku práce s ním je vhodný pouze pro ty nejmotivovanější pacienty. Často je však využíván jako doplňková pomůcka na dočištění obtížně čistitelných míst zezadu dolních řezáků či na konci zubní řady. Velmi vhodný je i pro pacienty s rovnátky a při čičtění dětských zoubků.
Ať už mám ale sebelepší zubní kartáček a vytříbenou techniku jeho používání, je nutné mít vždy na paměti, že bez doplnění mezizubními kartáčky je to jen jako vyčistit polovinu automobilu a druhou nechat špinavou a náchylnou ke korozi. Teprve vzájemné doplnění obou pomůcek přináší skutečně dostatečnou péči o naše zuby.
MUDr. Libor Zdařil,
odborný garant projektu Republika bez kazu