Republika bez kazu

smiling mixed raced girl brushing teeth at blue background.

Děti musíme učit, aby měly rády své zoubky

S pečlivou a svědomitou péčí o ústní dutinu je třeba začít již v raném věku a zanedbání pravidelného čištění zubů může vést k jejich vážnému poškození či onemocnění. Tuto – pro mnohé lidi banální – skutečnost se snaží dospělým i dětem vštěpovat také Mgr. Petra Křížová, DiS., která je už od roku 2010 garantem odborné výuky studijního programu Dentální hygiena na 3. lékařské fakultě UK. S Petrou Křížovou jsme si povídali zejména o projektech zaměřených na podporu orálního zdraví v Čechách a na Slovensku, do nichž se aktivně zapojuje.

S oborem stomatologie spojila Petra Křížová celou svoji profesní kariéru: nejdříve působila v oboru ústní, čelistní a obličejové chirurgie a poté se stala členkou týmu pro přípravu oboru Diplomovaná dentální hygienistka na SZŠ a VZŠ v Ústí nad Labem. Aktuálně působí na 3. lékařské fakultě UK a zároveň se aktivně zapojuje do přednáškové činnosti v ČR i zahraničí.

Byla jste nucena radikálně omezit své aktivity v období koronavirové pandemie, anebo se vám podařilo fungovat alespoň v režimu online?

Měli jsme štěstí, že praktická výuka nebyla po celou dobu přerušena. Studenti se střídavě zapojovali do práce v testovacích a očkovacích centrech a praktická výuka se konala také díky tomu, že jsme měli dostatek ochranných pomůcek. Distanční teoretická výuka ani studenty, ani vyučující moc nebavila. Zdravotnictví na dálku přece jenom není ideální – obzvláště s ohledem na skutečnost, že profese dentální hygienistky je zaměřena na individuální přístup, důkladné vyšetření a následný nácvik čištění s kartáčkem a s mezizubními pomůckami. A to formou online úplně nejde. Praktická výuka byla samozřejmě ochuzena o různé edukační aktivity. Studenti vytvořili prezentace a jednoduché naučné hry pro děti ve školkách a školách a nyní by je rádi vyzkoušeli v praxi.

Jaké důležité informace předáváte v rámci edukace ve školách a školkách? Co je nutné děti učit?

Aby měly rády své zoubky. Aby si je pravidelně čistily a nezapomínaly na ně. Množství informací je však třeba odlišovat podle věku, i když kostra edukačního programu je pro všechny věkové skupiny stejná. Je zapotřebí povídat si s dětmi o zdravých a nemocných zubech, zubním plaku a o zdravé i pro zuby škodlivé výživě. Poslední teoretickou částí je seznámení dětí s preventivní prohlídkou a ošetřením v zubní ordinaci. A poté následuje praktická část – práce se zubním kartáčkem. Nejprve se věnujeme výběru správné pomůcky a potom si ukazujeme čištění na modelech. Je také možné kontrolovat vlastní kartáčky dětí a obarvení plaku pomocí indikátoru. Děti si nacvičují čištění a součástí tréninku je i ukázka potřebného množství zubní pasty. Nácvik s použitím mezizubních pomůcek je prováděn individuálně. Program pro malé děti trvá zhruba 20 až 30 minut, pro školáky alespoň 45 minut. Ideálně by se měl trénink provádět 3krát za školní rok.

Vaše aktivity se zaměřují pouze na edukaci dětí, anebo vzděláváte i dospělé?

U dětí začínáme. Je to nejjednodušší. Je to hra. Děti jsou bezprostřední a je to s nimi fajn. V době covidové však bylo všechno jinak. Děti nechodily do škol, doma se věnovaly aktivitám, které jim zadali učitelé. Ale v dobách „před“ jsme se s nimi setkávali moc rádi. Pozornost věnujeme těhotným ženám a matkám s dětmi v babycentrech nebo na předporodních kurzech pořádaných ve vybraných nemocnicích či porodnicích. Pomáháme handicapovaným dětem a jejich rodičům, přičemž se zaměřujeme na mentální postižení nebo zrakové, sluchové a jiné vady. Pravidelně docházíme do azylových domů a spolupracujeme s charitou a nadacemi. Starší spoluobčané z domovů a spolků pro seniory jsou často velmi aktivní a zvídaví. Ovšem velkou skupinu tvoří také běžná populace, která k nám v rámci praktické výuky dochází na Stomatologickou kliniku do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze. Zájem přichází také od různých větších i menších firem, které chtějí pro své zaměstnance zajistit edukační programy jako benefity v oblasti zdravého životního stylu, kam patří i dentální hygiena a výživa. Studenti připravují aktivity také v místě bydliště, ve svých bývalých školkách a školách.

Jak reagují děti na vaše přednášky a vzdělávací akce?

Ze strany mateřských školek a základních škol je zájem enormní. Já osobně jsem za tuto možnost pro studenty ráda. Je to pro ně nová zkušenost. Děti jsou převážně aktivní, a studenti je tak mohou zapojovat do svých prezentací, ukázek či úkolů a odměňují je v průběhu nebo na konci „motivačních hodin“. Nejzábavnější je ukázka použití indikátoru zubního plaku. Zde nejčastěji používáme roztok. Indikátor nám obarví plak, který následně děti – ve spolupráci se studenty – stírají a čistí a čistí až do úplného vymizení. A nakonec se s dětmi většinou shodneme, že to zase tak složité není. Potom přichází slib, že si své zuby budou čistit pravidelně.

Co byste doporučila rodičům, kteří chtějí motivovat děti k pravidelnému čištění zoubků?

To je velmi individuální. V první fázi je nutná pravidelná péče rodičů o zdravé zoubky a vybudování dobrých návyků v čištění i stravování již od raného dětství. Častým problémem je celodenní „špinění“ zubů slazenými nápoji. Pravidelné preventivní prohlídky nemají být za trest. Doporučujeme návštěvy 2krát ročně. Důležitý je příklad rodičů, protože děti zrcadlí a opakují, co v rodině a blízkém okolí vidí a slyší. A jsou také ovlivněny médii.

Osobně doporučuji návštěvu ve stomatologické ordinaci. A kromě preventivní prohlídky také kontrolu čištění u dentální hygienistky. U dětí je důležitá vizuální kontrola zubů a dásní pomoci indikátoru množství plaku. Techniku čištění nám dítě ukáže samo. Následně zkoušejí dočišťovat rodiče. Já vidím, co kdo opravdu dělá a co umí. A dítě vidí, jak má zuby čistit, a vnímá, že to úplně samo nezvládá. A v neposlední řadě rodiče vidí, o co mi jde, kde jejich dítě nedostatečně čistí, co nezvládá a jak mu mohou pomoci. Děti pochopí, že jim rodiče musejí pomáhat, a rodiče se naučí, jak mají pomáhat. Vše probíhá názornou formou a nezabere to mnoho času. Zubní pastu doporučujeme podle věku a problému. Její množství je dané počtem zubů. Na mléčné zoubky musí být velmi malé – velikosti zrnka rýže až hrášku, případně velikosti fazole pro smíšený chrup.
Samostatnou kapitolou jsou mezizubní pomůcky. S jejich používáním je dobré začít co nejdříve, nejpozději při prořezávání prvních stálých stoliček či šestek. Otázku, zda začít nití nebo mezizubním kartáčkem, doporučuji konzultovat se zubním lékařem nebo dentální hygienistkou. Nepodceňujte nácvik a doporučení odborníka. Studie doporučují dočišťování zubů zhruba do 8 až 10 let.
Co tedy doporučit? Důslednost a trpělivost. V ordinaci nám mohou pomoci „zubatá“ plyšová zvířátka, atlasy či modely. Doma mohou rodiče využít různé aplikace a natočená videa, ale také již zmiňovaný indikátor plaku ve formě tablet.

Zlepšila se podle vás během posledních let péče o ústní dutinu? Je potřeba apelovat nejen na děti ve školách, ale také na rodiče?

Řekla bych, že ano, ale… Na jedné straně vidím děti, které chodí již od prvních zoubků na pravidelné preventivní prohlídky a rodiče dočišťují a zajímají se, takže děti mají intaktní chrup. Na druhé straně jsou šestileté děti, které ještě u zubního lékaře nebyly a v jejich ústech jsou vidět „oharky“. Jejich rodiče žádají o ošetření v celkové anestezii. Myslím si proto, že máme před sebou ještě hodně práce. Často se nedostatečná péče svádí na nedostatek financí. Ale úspěšná péče o zuby nespočívá v drahých kartáčcích, pastách a dalších pomůckách. Důležitá je systematičnost a každodenní péče. Pojišťovny ji podporují, zubní lékaři i dentální hygienistky se snaží a studenti zubního lékařství i dentální hygieny se zapojují. Šanci na změnu zde vidím.

Plánujete nové projekty a další akce? Kde se o nich dozvíme?

Vše závisí na postupném rozvolňování a aktuální situaci. Doba covidová přinesla informace o nutnosti více si mýt ruce a inspirovala k vytváření letáků a videí či spotů na toto téma. Měli bychom si z toho vzít příklad a snažit se o něco podobného v oblasti péče o chrup. Už víme, že si musíme umývat ruce – každý prst zvlášť a na žádný nezapomenout. A úplně stejné je to se zuby. Potřebujeme je vyčistit všechny – ze všech stran a žádný nevynechat. Když máme ulepené nebo špinavé ruce, tak je umyjeme, ale když máme „špinavé“ zuby, tak to často ani nevnímáme.

Veronika Dufková

DALŠÍ ČLÁNEK/TÉMA

Čisté zuby nebolí

Jihlava se zapojila do Světového dne ústního zdraví 2024

Jako lékař chápu zdravotní i ekonomickou sílu prevence

Zvládání ústní hygieny může představovat velkou výzvu