V březnu letošního roku vyšlo aktualizované vydání Doporučení, které bylo rozšířeno o téma eroze zubů u dětí a o informace obsažené v Bangkokské deklaraci IAPD – tedy v prohlášení, jež bylo vytvořeno na základě spolupráce odborníků z celého světa svolaných do Bangkoku pod záštitou International Association of Paediatric Dentistry (IAPD). Cílem deklarace je získat celosvětovou podporu pro preventivní péči o ústní dutinu dětí a mladistvých a prostřednictvím nejnovějších poznatků v oblasti stomatologie přesvědčit o nutnosti této péče odborníky i laiky.

Rodič, který si listuje brožurkou, naráží na mnoho informací, které zajisté slyší poprvé – a jež ho zaujmou nebo překvapí. Text je otevřen optimistickým a motivujícím tvrzením, že zubní kaz je typem onemocnění, kterému lze účinně předcházet dodržováním základních a v podstatě jednoduchých pravidel. Mezi nezbytné zásady patří pravidelná péče o chrup, správná výživa, používání různých fluoridových přípravků, seznamování se s novými poznatky v oblasti péče o chrup a pravidelná návštěva zubní ordinace. Tato pravidla působí banálně a jsou vnímána jako samozřejmost, ale brožurka přináší řadu detailů, díky nimž se péče o chrup stává efektivní.

Kromě pravidelné návštěvy stomatologa patří k základním principům prevence zubního kazu ústní hygiena. Čištění zubů by mělo být první ranní činností a poslední večerní činností. Ranním čištěním odstraníme zubní povlak a mikroorganizmy, které se v něm nalézají. Navíc fluoridy obsažené v zubní pastě snižují pro zuby škodlivé působení potravy přijímané během snídaně. Na základě klinických důkazů a doporučení mezinárodních autorit, které jsou reflektovány v již zmiňované Bangkokské deklaraci, se zvyšuje obsah fluoridu v zubních pastách pro děti, a to již od prvního dočasného zubu. Je to zajímavé zejména proto, že někteří rodiče hledají – v dobré víře zajistit svým dětem co nejlepší péči – bezfluoridové zubní pasty. Přitom právě na základě používání fluoridových zubních past začalo od 70. let 20. století docházet k celosvětovému poklesu výskytu zubních kazů, aniž by se obecně změnila výživa a obsahovala méně cukru. Aktuálně se upravilo doporučené dávkování zubních past pro děti, a to právě vzhledem k doporučenému vyššímu obsahu fluoridu, které by měly nové dětské zubní pasty obsahovat. Začíná se u miminek s množstvím pasty o velikosti zrnka rýže, od 2 let se množství pasty zvyšuje na velikost hrášku a od školního věku používá dítě zubní pastu s obsahem fluoridu, který je stejný jako pro dospělé.

Preventivní účinek lokálně aplikovaných fluoridů v zubní pastě při čištění zubů lze zvýšit, pokud se zbytek zubní pasty pouze vyplivne a ústa se nebudou vyplachovat vodou, a to od věku, kdy je již dítě schopné pastu vyplivnout a už ji nepolyká. Péči o ústní hygienu v dětském věku zajišťují především rodiče. Pravidelné čištění zubů je – podobně jako mytí rukou – základní hygienický návyk, na který si dítě musí zvyknout a postupně se ho naučit. Způsob a doba čištění zubů závisí na věku dítěte a jeho manuální zručnosti. Do 7 let věku dítěte čistí zuby rodiče. Obecně se v rámci rozvoje dětské jemné motoriky uvádí, že předškolní dítě si není schopné vyčistit zuby do doby, dokud si samo nezaváže tkaničky u bot. Ve školním věku rodiče s čištěním zubů pomáhají a kontrolují účinnost čištění, k čemuž slouží řada detekčních prostředků pro barevnou vizualizaci zubního povlaku. Zubní mikrobiální povlak je odstraňován manuálními nebo elektrickými zubními kartáčky a dále doplňkovými prostředky, kam patří mezizubní nit nebo mezizubní kartáček. K redukci bakteriální biomasy lze použít i prostředky chemické, což jsou aktivní látky v recepturách zubních past a dále kosmetické ústní vody a další léčebně-profylaktické prostředky. S ústní hygienou dítěte by měli rodiče začít co nejdříve po prořezání prvních dočasných zubů do dutiny ústní, tedy asi v 6 až 8 měsících věku. Počáteční odpor dítěte nesmí rodiče odradit. Pouze důslednost a pravidelnost čištění chrupu vede k tomu, že si dítě tento návyk osvojí. Zpočátku není nezbytně nutné používat zubní kartáček. Po prořezání jednoho až dvou dočasných zubů lze odstraňovat zubní povlak a zbytky potravy gumovým prstovým kartáčkem – tzv. prsťáčkem. Čím dříve si však dítě na zubní kartáček zvykne, tím je pravidelná péče o první dočasné zuby účinnější. U nejmenších dětí, kterým se dočasné zuby začínají právě prořezávat, je možné používat nákusný kartáček, který slouží současně jako hračka. Pro nácvik čištění chrupu jsou vyráběny různé typy celogumových kartáčků, které slouží k nácviku uchopení a k nakusování. Dočasné zuby by rodiče měli čistit dvakrát denně, ráno a večer před usnutím s použitím malého množství fluoridové dětské zubní pasty. Jakmile se dítěti prořežou dočasné stoličky, je nezbytné čistit zuby malým, měkkým dětským zubním kartáčkem drobnými krouživými pohyby po všech zubních ploškách spolu s velmi malým množstvím fluoridové dětské zubní pasty.

Pravidelná péče o chrup a používání zubní pasty je při prevenci vzniku zubního kazu nesmírně důležitá, avšak vyšší účinnosti dosáhneme samozřejmě snižováním konzumace jídla a nápojů obsahujících zkvasitelné cukry. Ty jsou vysoce rizikovými faktory nejen pro rozvoj zubního kazu, ale také diabetu, obezity a kardiovaskulárních chorob. Proto je vhodné podporovat snížení jak četnosti, tak celkového množství cukrů ve výživě předškolních dětí a dalších věkových kategorií, a přispět tím ke správnému naprogramování stravovacích návyků a chuťových preferencí. Za velmi škodlivé návyky v předškolním věku se pokládá časté podávání sladkých nápojů v průběhu dne, zejména před spaním a při prodlužovaném používání kojenecké láhve. Rodiče by měli být upozorněni, aby své dítě nenechávali usínat nebo spát s kojeneckou lahví obsahující sladký nápoj – včetně ochuceného sladkého mléka. Dodané cukry ve výživě dětí a mládeže se z 55 až 65 % nacházejí v individuálně slazených limonádách a čajích, v tzv. soft drincích a v cukrovinkách. Tyto zdroje dodaných cukrů lze nejsnáze omezit, aniž by se tím narušila zdravá výživa a vyrovnaný denní energetický příjem.